Duchovno

Vskutku jako veliká záplava valí se světem mnoho knih a různých informací o tom, co je smyslem lidského života, čím pro nás má být a kam to vlastně vše má směřovat. Mnozí jsou ve svém vědění o tom pokládáni za mistry, kteří již došli nebo alespoň téměř dosahují dokonalosti poznání, a za nimi jdou desítky, stovky, ba i tisíce přívrženců. číst dál

Pro každého myslícího člověka by mělo být hledání Pravdy v jeho životě prvořadým. Pravdy o životě a jeho smyslu, o smrti, o utrpení, o člověku, o stvoření a o Stvořiteli. To je velkou úlohou všech lidí na zemi. číst dál

Modlitba je prostředek, umožňující spojení člověka s velikostí Nejvyššího, přičemž odpovědí na modlitbu může být odlesk této velikosti, který na nás spočine. Odpovědí bývá požehnání Páně, které se nás dotkne, aby nás vedlo k výšinám naší lidskosti. Neboť jedině ve spojení s velikostí Nejvyššího se může stát člověk skutečně velkým. Bez tohoto spojení zůstává nepatrným, malým a ubohým. A to ve svém jednání, ve svých hodnotách, i ve svém myšlení. číst dál

Uctívání velikosti vlastního "já" člověka sráží k nízkosti a je příčinou všeho zla, které lidé neváhají provést, jen aby v očích našeho světa dosáhli těkavé iluze vlastní, pomyslné velikosti. číst dál

Jedním ze závažných omylů v duchovní oblasti je tvrzení, že mezi zákony univerza patří princip duality, na jehož základě není bez zla možné ani dobro a naopak. číst dál

V súčasnosti žije na našej planéte obrovské množstvo ľudí, ktorí neveria v nijakého Stvoriteľa. Neveria v neho preto, lebo si myslia že neexistuje, pretože jeho existenciu sa hmatateľne a fyzicky ešte nikomu nepodarilo dokázať. A načo potom veriť v niečo, čo o čom sa nie je vôbec možné presvedčiť, či je to reálne? číst dál

Symbol kříže sehrával odpradávna v životě lidí významnou úlohu. Jedněmi uznávaný, druhými zatracovaný... „Bojí se jako čert kříže.“ – říká naše známé pořekadlo. A tak strach přivedl lidi k myšlence, že symbol kříže, ba všechny křesťanské symboly, je třeba odstranit z veřejného života. Je však možno takový symbol ze společenského života lidí opravdu zcela odstranit? Kdo se ho bojí, a proč? Strach pramení vždy v nevědomosti, z neznámého, nepoznaného... číst dál

Nejednou bez špatného chtění, v naivní víře a v nevědomosti je z mnoha stran možné slyšet, že člověk je božský, že každý z nás má Stvořitele v sobě, hovoří se o osobním vztahu s Pánem, o tom, že jsme božími dětmi, a tak dále. číst dál

Připomeňme si staré známé úsloví, že není všechno zlato, co se třpytí. Toto rčení platí mimo jiné také v duchovní oblasti. číst dál

Postupne, ako to už v náboženstve ľudí býva, pojem Božia Milosť takisto stratil svoj pravý význam a mylne sa zamieňa so zmäkčilosťou. Podľa učenia mnohých náboženstiev vraj Boh človeku odpustí všetko - stačí, keď oľutuje svoje hriechy, vyspovedá sa a vykoná skutok zmeny. Ako však také oľutovanie hriechov vyzerá v praxi? Človek pár minút rozmýšľa, ľutuje svoje činy, a tým považuje vec za skončenú. V najlepšom prípade za účelom vyrovnania skutočne aj niečo zmení, avšak takmer vždy iba formálne, navonok, akoby z obchodných pohnútok. Dôkazom toho, že takáto zmena nie je dostatočná, je neustále opakovanie starých chýb znovu a znovu. Skutočná zmena sa totiž musí odohrať v duši človeka, nie v myšlienkach. číst dál

Na svete existuje množstvo ľudí, holdujúcich alkoholu a iným návykovým látkam, čo má svoju príčinu a svoj dôvod. Ak sa totiž nad tým hlbšie zamyslíme, návykové látky ľuďom niečo dávajú. Po ich požití niečo vnútorne prežívajú, čo im stojí za to. Čo pre nich predstavuje únik z každodennej materiálnej reality do reality úplne inej. Do reality oveľa bezproblémovejšej, povznášajúcejšej a príjemnejšej. číst dál